Komiks vychází z rozhovorů s pěti polskými ženami, které se autorům anonymně svěřily se svými zkušenostmi s potratem. Nejedná se však o suché vyprávění nebo reportáž. Do proudu skutečných příběhů jsou vpleteny poetické posuny fantastických postav, řád snů a symbolů. Autoři odvážně vnesli do vyprávění své osobní cítění a fantazii a vytvořili poutavý, expresivní styl vyprávění.


Od bolestné ztráty po úlevu, od pocitu opory a bezpečí po dusivou atmosféru cti – už těchto pět příběhů ukazuje šíři okolností a emocí, které mohou potrat provázet. Vyprávění bez soudů se odvíjejí ve vlastním rytmu a dávají postavám čas a prostor, aby se podělily o své zkušenosti způsobem, který je pro ně posilující a bezpečný, a vybízejí čtenáře, aby jim něžně a pozorně naslouchali.


Psycholožka a populizátorka vědy v oblasti sexuologie Marta Niedźwiecka o komiksu napsala: „Jaká je černá skříňka polské ženy? Záznam jejích traumat, dramat a rozhodnutí, přesně vepsaných do dynamiky násilí přítomného ve společnosti. Co je to černá matka? Aspekt ženství, který byl dlouho zatlačován do zapomnění a přehlížen. Je to ta odlišující část nás, která dává plnější hruď silnějšímu dítěti. Tento příběh vám nepřidá na dobré náladě. Je to vyprávění, které může být temnější než zlé sny a pravdivější než cokoli, co vidíte ve skutečnosti.“


Sonia Sobiech (1986) je vystudovaná kulturní antropoložka, která mj. píše, režíruje a stříhá filmy. Svým dílem vytváří podmínky pro citlivé společenské procesy a plodnou týmovou práci. Pěstuje kopr a utopismus.


Beata Rojek (1985) je dcerou Andreje a Magdalény. Je to výtvarnice věnující se malbě, kresbě a dalším formám přetváření myšlenek v obraz. Příběhy potratů jsou jejím druhým komiksem.