Juanjo je poněkud stydlivý chlapec, který má svéráznou, ale milující rodinu a také astma. Z úzkostlivě pečujícího prostředí, které se pro něj může paradoxně stávat dusivým, se dokáže vymanit především díky své lásce k hudbě – k divokému heavy metalu.


Nový školní rok pro Juanja ale znamená zásadní životní změny – protože propadl, dostal se do ročníku s rázným Miquelem, který pochází ze zcela odlišného prostředí. Jeho čtvrť nemá zrovna nejlepší pověst, žije s matkou-samoživitelkou a dvěma sourozenci, které má často na krku, otec je opustil. I on má nicméně slabost pro hudbu, a tak se mezi oběma rodí silné přátelství (a to i přesto, že Miquelův hudební vkus má do toho Juanjova zpočátku opravdu daleko). Společně s nimi se noříme do nečekaně jemného příběhu o křehkém období dospívání v Barceloně roku 1991, kdy Juanjo a Miquel teprve objevují své místo v životě, přičemž jim přátelství napříč sociálními vrstvami bude zcela zásadní oporou.


Film vyniká velmi minimalistickou kresbou, v níž často chybí i detaily tváří postav. Emoce, které prožívají, tak spíš často čteme pouze ze situací či jejich hlasového projevu a dialogů. Podobně jako komiksové stripy, které jsou předlohou tohoto půvabného snímku, nás tak Tender Metalheads nutí účastnit se osudů všech postav s o to výraznějším vlastním vkladem a empatií.


Juanjo Sáez (Barcelona, 1972) je ilustrátor a komiksový kreslíř. Ze čtvrti La Sagrera se poprvé dostal do centra dění a Barcelony díky fanzinům jako je Círculo primigenio, a od té doby se Sáez se svými provokativními kreslenými vtipy dostal do všech hlavních novin v zemi (a schytal za to pěknou nakládačku). Na všech jeho příbězích je znát zkušenost, například na znovu vydaném El Arte. Conversaciones imaginarias con mi madre („Imaginární rozhovory s mou matkou“, Mondadori, 2006), Yo. Otro libro egocéntrico („Já – další egocentrická kniha“, Mondadori, 2010) a jeho první televizní animovaný seriál Arròs covat („Past Rice“), který získal cenu Ondas 2010.


Heavies Tendres, 1 h 20 m, české titulky